ET nevolá domů


ET nevolá domů

Země je v naší sluneční soustavě jedinečná. Je jedinou planetou s inteligentním životem a má vlastnosti, které naznačují, že situace na planetách podobných té naší je poměrně vzácná.

Země spadá do oblasti, která se obvykle nazývá koridor života našeho Slunce, který leží ve vzdálenostech od přibližně dráhy Venuše po přibližně dráhu Marsu. Merkur je příliš horký na to, aby se na něm kdy mohl udržet život, a gravitace a chlad plynných obrů (Jupiter, Saturn Uran a Neptun) vylučují, aby na nich život vznikl.

Ani na Marsu, ani na Venuši nevznikl inteligentní život. Mars se zdá být příliš malý na to, aby si udržel atmosféru, a Venuše, ačkoli je přibližně správně velká, trpí zaběhnutým skleníkovým efektem, který je pro život naprosto nevýhodný. Zdá se, že výše zmínění plynní obři chrání Zemi před nadměrnými dopady komet, zbloudilých asteroidů a podobně. Vzpomínáte si na kometu Schumacher-Levy 9, která v roce 1994 narazila do Jupiteru? Nepochybujte o tom, že kdyby narazila do Země, nikdo z nás by tu dnes nebyl.

Země má i další zvláštní vlastnosti. Zaprvé se kymácí. Mírný kolébavý pohyb Země během jejího oběhu kolem Slunce nám dává roční období. Za druhé, náš Měsíc je v poměru k velikosti své planety největší družicí v naší sluneční soustavě. Velký a relativně blízký Měsíc nám poskytuje štědré přílivy a odlivy.
Pravidelné přílivové a odlivové rytmy podle mého názoru s největší pravděpodobností poskytují takové selekční tlaky a příležitosti, které podpořily vznik prvních forem života schopných vynořit se z moří, prvních obojživelníků. Pokud se život nedostane na pevninu, nebude existovat žádný inteligentní život, který by mohl komunikovat. Jak všichni víme, Země má obrovské oceány kapalné vody. Tekutá voda sice funguje jako prostředek k udržení života a pravděpodobně i k tomu, aby život vůbec vznikl, ale slouží i k jinému účelu. V poslední době se hodně píše o problémech spojených se skleníkovým efektem, který je způsoben tím, že atmosférické plyny pohlcují záření v infračerveném pásmu a způsobují nepřijatelné oteplování Země. Něco z tohoto efektu však potřebujeme. Bez skleníkového efektu bychom zmrzli. Vodní pára v atmosféře dodává potřebné množství skleníkových plynů, které udržují teploty na povrchu Země přijatelné pro život. Potřebujeme nejen tekutou vodu, ale také její dostatek.

Dalším problémem je časové měřítko. Nemáme žádné informace o době přežití civilizací, jako je ta naše, kromě toho, že se zřejmě snažíme poskytnout v tomto ohledu nějaké statistické údaje.

Víme sice, že některé formy života tu byly více než 3 miliardy let, ale my jsme tu byli méně než čtvrt milionu let a asi 100 let s rádiovou komunikací. My i jiné inteligentní formy života můžeme přiletět, vzkvétat a zemřít bez možnosti vzájemného kontaktu. S mimozemšťany si povídat nebudeme.